Století českého automobilu: Superb přinesl návrat Škody k šestiválci

Spolupráce s Volkswagenem od roku 1991 zahájila pozoruhodný vzestup značky Škoda, která už v roce 1996 rozšířila portfolio na více modelových řad. Po deseti letech od spojení vstoupila do vyšší střední třídy, kdy se v roce 2001 zrodila chlouba značky Škoda Superb, jejíž výroba pokračuje od roku 2015 třetí generací Superbu a na konec letošního roku se připravuje nástupce, jehož výroba bude v Bratislavě u Volkswagenu Slovakia. Pro výrobu prvního Superbu byl ale zcela modernizován pobočný závod v Kvasinách a pod kapotou prestižních modelů se po dlouhých letech objevily alternativně šestiválcové motory, a to jak zážehové, tak vznětové.

Obnovení jména Superb pro velký automobil Škoda bylo vcelku překvapením, vždyť je v té době znali jen skuteční odborníci, protože historie velkých předválečných vozů Škoda byla dávno zapomenuta a produkce všech typů v letech 1934 – 1949 nepřekročila ani tisíc kusů, takže už tehdy byly na našich silnicích vzácné.

Všechny tehdejší Superby měly řadové šestiválce, když série deseti vozů s vidlicovými osmiválci byla jen experimentem válečných let 1940 – 1941. Poslední série Superbů vznikla krátce po válce, vozy dostaly karoserie se zapuštěnými světlomety v americkém stylu, designem se však také přibližovaly tehdejším „tudorům“ typu 1102, zejména bohatě chromovanou mřížkou přídě a nárazníky.

Předobrazem novodobého Superbu, vyvíjeného pod kódovým označením SK 451, se stala studie sedanu Škoda Montreux, představená na ženevském autosalonu v březnu 2001. Málokdo tehdy tušil, že má už finální podobu sériového Superbu, jehož premiéra následovala 11. září 2001 na autosalonu ve Frankfurtu, kde se odehrála v době dramatických událostí po útoku na World Trade Center v New Yorku.

Nový Superb pro 21. století se stal moderním automobilem v tradici značky Škoda s osobitým designem, byť postaveným na koncernové podlahové plošině řady VW Passat/Audi, ovšem s prodlouženým rozvorem na 2803 mm, což zaručilo neobyčejně prostorný a pohodlný interiér. Stal se také prvním vozem Škoda po třiceti letech s motorem uloženým podélně vpředu, posledním byla totiž Octavia Combi, jejíž produkce skončila v roce 1971.

Vůbec poprvé se u značky Škoda objevily vidlicové šestiválce, zážehové 2,8 litru o výkonu 193 koní (142 kW) a později i vznětové TDI 2,5 litru o výkonu 155 koní (114 kW). Základní nabídku tvořily hospodárné čtyřválce, dvoulitrový zážehový o výkonu 115 k (85 kW) a oblíbený vznětový 1.9 TDI PD ve verzi 97 kW (130 k); tradiční lahůdkou z Octavie byl pětiventilový zážehový čtyřválec 1.8 Turbo 20V s výkonem 150 koní (110 kW). Podle motoru se montovala pětistupňová nebo šestistupňová manuální převodovka, případně pětistupňová samočinná Tiptronic s kapalinovým měničem momentu.

Tři stupně výbav nesly při uvedení označení Classic, Comfort a Elegance, které obohacovala různá příplatková výbava, v té době například hlavové okenní airbagy, elektronická stabilizace ESC (pro V6 sériově) s brzdovým asistentem, bi-xenonové světlomety, kvalitní audiosoustava Škoda Rhapsody, klimatizační systém Climatronic, navigace a další. Do konce roku 2001 bylo prodáno v České republice 177 Superbů (vyrobilo se 581), naplno se výroba rozběhla o rok později se všemi pěti motory modelové nabídky. Oficiální slavnostní zahájení výroby se v Kvasinách odehrálo 8. dubna 2002.

21. ledna 2002, tedy před 21 lety, se uskutečnila velkolepá dynamická premiéra pro novináře ve španělské Seville, vyzkoušeli jsme tam Superby se zážehovým dvoulitrem i velkým šestiválcem. Premiéry se zúčastnili také Vratislav Kulhánek, tehdejší předseda představenstva Škoda Auto, Lubomír Antoš z vývoje a Pavel Radda, vedoucí výroby v Kvasinách. Na přímou otázku odpověděl Vratislav Kulhánek, že s osmiválcovýmn motorem W8 v dohledné době nepočítají (zůstal jen spřízněnému Passatu), ani s pohonem všech kol 4×4, protože vývoj této verze by se při nevelkých výrobních sériích nevyplatil, stejně jako kombi, na ty si Superb musel počkat do dalších generací.

V Seville jsme se také seznámili s řadou zajímavých detailů, jež se staly základem sloganu Simply Clever (prostě chytré). Patřily k nim vtipně vyřešený skládací systém plastových přihrádek CargoFlex, výklopný ze zadní části zavazadlového prostoru; schránka WetCase pro ten slavný samočinně skládací a rozkládací deštník v levých zadních dveřích (vyzkoušeli jsme, funguje včetně odvodu vytékající vody); osvětlení nástupního prostoru (bodové světlo ve spodní hraně tělesa vnějšího zpětného zrcátka); funkce Coming Home (osvětlení s časovým vypínačem); průhled opěradlem předního sedadla spolujezdce (s elektrickým ovládáním tohoto sedadla ze střední opěrky vzadu); okenní airbagy záclonového typu a mnohé další s tím, že předpokládali zpracování elektronické mapy České republiky do konce roku 2004 pro palubní navigaci (ano, tehdy ještě nebyla).

Pavel Radda, vedoucí výroby vozu, seznámil novináře se zcela novým výrobním závodem, postaveným v Kvasinách investicí 180 milionů eur. Plocha původního závodu v Kvasinách se tak zvětšila ze 257 na 394 tisíc čtverečních metrů, vedle výhradní výroby Superbů tam zůstala jen menší svařovna karoserií Fabie Sedan. Modulární koncepce výroby využila dodávek z logistického centra, díly karoserie přicházely z Mladé Boleslavi a díly podlahové plošiny z Wolfsburgu. Továrna v Kvasinách dostala vlastní svařovnu včetně svařování laserovým paprskem a byla navržena pro výrobu pětatřiceti tisíc Superbů ročně.

A jak to dopadlo? V období 2001 až 2008 bylo vyrobeno 136 068 vozů první generace, které však prosadily značku Škoda do segmentu vyšší střední třídy, když druhá generace v letech 2008 až 2015 zaznamenala už 618 490 vozů, z toho 213 734 ve verzi Superb Combi. Prvnímu Superbu tak náleží role průkopníka, i když byl možná příliš podobný sesterskému Volkswagenu Passat, což ale druhá a třetí generace radikálně změnila.