Článek
Psala se první polovina třicátých let, kdy konstruktéři Pragy intenzivně vyvíjeli nástupce modelů Piccolo 306, 307 a Super Piccolo. Zmíněné příbuzné vozy si na trhu vzájemně konkurovaly a automobilku i zbytečně výrobně zatěžovaly. Musíme si totiž uvědomit, že ve třicátých nebyla sériová produkce natolik vyšperkovaná, jako tomu je dnes.
Pragu Lady lze považovat za nástupce série Piccolo
Vývojáři si tak museli připomenout starou pravdu, která hlásá, že pokud se daný vůz začne zvětšovat, přestane plnit své původní určení a má se nahradit novým typem, který umožní rovněž aplikaci nových technických řešení a splní požadavky trhu. To se naštěstí pro Pragu skutečně stalo, a tak v roce 1934 skončila produkce přerostlých piccol a zrodila se ladyna.
První zkušební modely s označením LA 1zk vznikly už ve zmíněném čtyřiatřicátém, nicméně úvodní ostrá série začala vznikat až o rok později. Základní uzavřená čtyřdveřová karoserie s aerodynamickými prvky sice tvarově připomínala Piccolo P205, nicméně v reálu byla o 220 mm delší, o 100 mm širší a přibližně o 40 mm vyšší.
První prototypy Lady vznikly už v roce 1934
Pokud jde o čtyřsedadlové kabriolety a roadstery, tak ty zůstaly dvoudveřové. Každopádně se modely ještě dočkaly zesílení podvozku pomocí výztuhy ve tvaru X a prodloužení rozvoru o 150 mm (oproti P205).
Vzácný průvodce
Na průvodních snímcích můžete vidět poměrně vzácné provedení Pragy Lady z roku 1937, a to dvoudveřový uzavřený tudor. Vůz prošel kompletní renovací a nyní zdobí sbírky olomoucké Veteran Areny.
Tím nekončíme, protože si Lady vysloužila novou přední nápravu tvořenou paraleogramem s nezávisle odpruženými předními koly. Zadní náprava s diferenciálem pak zůstala pevná, zavěšená na podélně uložených listových pérech, doplněná o hydraulické tlumiče.
Na svoji dobu byla Lady vysoce moderním vozem s perfektním podvozkem
Prvních 150 kusů první série dostalo řadový čtyřválec SV o objemu 1 447 cm3 a třírychlostní manuál, kde byl synchronizovaný pouze druhý a třetí stupeň. Automobil vážil 1 150 kg, disponoval maximálkou 95 km/h a spotřeboval 11 litrů benzinu na sto.
Následující 150kusová série se však dočkala mocnějšího čtyřválce 1 660 cm3 z typu Super Piccolo, čímž se hmotnost vozu dle druhu karoserie zvýšila až na 1 200 kg, nicméně vzrostla rovněž nejvyšší rychlost, a to na 100 km/h.
Vpředu pracuje nablýskaný zážehový čtyřválec
K druhé sérii se váže obrovská zajímavost, kdy dva vozy s výrobními čísly 46 322 a 46 323 byly v rámci experimentu vybaveny poloautomatickou převodovkou Cotal 4 + Z, u níž se kvalty volily mačkáním tlačítek pod volantem. Věc se však nechytla, zato bezpečnostní skla značky Triplex ano.
Další ladyny vyráběné v různých sériích do přelomu roku 1937 a 1938 dostaly akorát centrální mazání podvozku a hydraulické brzdy.
Palubce dominuje centrální budík
Z lady se stala baculka
V první polovině roku 1938 se Lady představila s novou pětimístnou čtyřdveřovou karoserií, znovu vybavenou aerodynamickými prvky, avšak tentokrát odvozenou od tudoru Piccolo P31. Tělo modernizovaného modelu se samozřejmě o něco zvětšilo, možná až nepoměrně, proto se čtyřdveřové provedení začalo podobat spíše nějaké baculatější, avšak stále elegantní lady.
Výkon zastavěného čtyřválce 1 660 cm3 byl navýšen na 35 koňských sil, a kromě doposud používaného karburátoru Zenith byly montovány také konkurenční směšovače značky Solex, později rovněž licenční provedení Zenithu nazvané Diflex 30.
Praga Lady patří k nejkrásnějším československým autům
Zdroje uvádí znovunavýšení hmotnosti o 50 kg, avšak bez ztráty dynamických vlastností. Díky své konstrukci se podvozek Pragy Lady používal i pro užitková vozidla, valníčky, dodávky nebo sanitky.
Z komponentů zhotovených pro šestou sérii Lady se pod rouškou licence narodilo v jugoslávské automobilce TAM v Mariboru rovných 10 kusů této československé ikony. Aby ne, když byl závod založen kvůli licenční produkci legendárních náklaďáků Praga RN.
Ikonická pragovka se pod licencí vyráběla také v Mariboru (pouze 10 ks)
Koncem roku 1941 musely jít osobní automobily kvůli válečné výrobě stranou, proto se ladyny smontované v roce 1946 skládaly převážně ze zachráněných dílů z bombami poškozené libeňské fabriky.
Poslední osmá série už sjížděla z linky v pražských Vysočanech, a to v letech 1946 až 1947. Kromě karburátorů Solex jste uvnitř mohli narazit na elektroinstalaci z dílen nově vznikající české společnosti Pal-Magneton.
Konec v roce 1947 a téměř čtyři tisíce vyrobených kusů, toť celková bilance Lady
Nic ovšem netrvá věčně, protože s posledním vyprodukovaným kusem Pragy Lady osmé série s pořadovým číslem 3 999 skončila v Pragovce roku 1947 celá výroba osobních automobilů.
Se započtením prototypů se modelová řada Lady zapsala do historie jako 13 let trvající projekt o téměř čtyřech tisících vozech. Dodnes svým ladným designem ladyna uchvacuje nejednoho nadšence a stále platí za jednu z největších sériových módních ikon tehdejšího Československa.
Jestliže chcete Pragu Lady vidět naživo, a to rovnou v provedení tudor (kupé), spěchejte do Sladovní ulice v Olomouci, kde v novém areálu firmy TS Bohemia leží veteránské muzeum Veteran Arena. Ale varujeme, kdekoho toto místo doslova uchvátí, neb zde mají svůj domov ještě další, neméně vzácné vozy vonící zajímavou historií.