V revolučním roce 1989 se představilo několik automobilových novinek, které se pak staly legendami. Připomeňte si ty nejslavnější

Článek si také můžete poselchnout v audioverzi.

Český automobilový trh byl do revoluce v listopadu 1989 značně omezený. Na nová auta se mnohdy čekalo roky, k dispozici navíc byly primárně modely Škoda, případně vozy značek z východního bloku. Naopak automobily ze Západu byly těžce nedostatkovým zbožím, dostupným leda přes Tuzex a někdy ani tak ne. Připomeňte si vozy, nad kterými jsme mohli ještě v roce 1989 jen snít, protože jsme se s nimi mohli seznámit leda tak na stránkách časopisů. Jen o pár měsíců později se však na české silnice přece jen dostaly.

Jedno z nejhezčích BMW historie je nepochybně řada 8 první generace, představená právě v roce 1989 na tehdejším frankfurtském autosalonu. Dlouhá příď s výklopnými světlomety je dodnes pohledná. Na trh vstupovala jako nepřímá náhrada za řadu 6, proti níž však byla projektována luxusněji a s vyšším výkonem.

Pohon zajišťovaly vidlicové osmiválce nebo vidlicové dvanáctiválce, a to o objemu až 5,6 litru a výkonu až 280 kW. Dokonce byla vyvíjena i vrcholná verze BMW M8, zahájení sériové výroby vrcholu od divize BMW M bohužel znemožnila finanční krize na začátku devadesátých let, která ovlivnila i plány na mnohé další sportovní a supersportovní vozy jiných značek. Ostatně kvůli tomu nebylo realizováno ani zamýšlené kabrio řady 8.

Citroën je odjakživa známý pro své netradičně pojaté automobily. Mezi ně patří i Citroën XM uvedený na jaře 1989 jako nová vlajková loď značky. Novinka byla dostupná nejen jako liftback, ale také jako kombi.

Vedle neobvyklého stylu od Bertoneho (konkrétně designéra Marca Deschampse) Citroën XM zaujal i svou technikou, hlavně hydropneumatickým podvozkem. Ostatně i díky němu získal titul Evropské auto roku 1990.

Citroën XM nakonec ve výrobě vydržel až do roku 2000, později jej nahradil extravagantně pojatý model C6. Za poměrně dlouhou kariéru vzniklo 333 405 kusů tohoto vozu. To bylo přitom mnohem méně, než se předem počítalo – původní odhady zamýšlely až 160 000 vyrobených aut ročně.

Ferrari 348 je poslední vůz s vidlicovým osmiválcem vyvinutý ještě za éry zakladatele maranellské automobilky Enza Ferrariho. Debutovalo na frankfurtském autosalonu 1989, jakožto náhrada za model 328, se stylistickými prvky větších, silnějších Ferrari. Boční „žaluzie“ evokují Testarossu, klínovitá příď zase F40.

Pohon zajišťovala uprostřed uložená 3,4litrová V8 kombinovaná s pětistupňovým manuálem. Poskytovala 221 kW, u pozdějších verzí pak 235 kW. Kompaktní superauto bylo dostupné ve formě kupé, targy i kabrioletu (Spider). Vyrábělo se mezi lety 1989 až 1995, kdy jej nahradilo Ferrari 355.

Lancia Dedra na trh vstupovala jako menší alternativa k luxusnímu modelu Thema, když měla nahradit oblíbený sedan Prisma. Zjednodušeně řečeno, šlo o sedan na bázi tehdejší Delty.

Značka tehdy byla slavná pro svoje úspěchy v rallye. I proto se také Dedra dočkala ostré verze Integrale 8v, po vzoru Delty.

Tato image však autu moc úspěchů nepřinesla. Dedra zákazníky příliš nenadchla, mimo domovskou Itálii se dvakrát dobře neprodávala, nepomohl ani facelift, ani doplnění nabídky o kombi vyvinuté francouzskou karosárnou Heuliez. Přesto nakonec Dedra vydržela na trhu deset let, v roce 1999 ji nahradila Lancia Lybra.

Land Rover Discovery si v průběhu let vybudoval pověst skvělého SUV pro rodiny, přičemž tuto kategorii pomáhal spoluzaložit. Debutoval v roce 1989, jako teprve třetí model automobilky Land Rover – po off-roadu Land Rover (Defender) a luxusním Range Roveru. Modelová řada je součástí nabídky značky dodnes, přičemž i dnešní pátá generace používá některé stylistické prvky originálu – ať už po straně zádě umístěné náhradní kolo nebo zvýšený prostor pro cestující.

První generace tohoto automobilu představená na frankfurtské autoshow 1989 byla z velké části technicky založená na tehdejším Range Roveru. Proti němu však Discovery vsadilo na menší motory (přestože bylo dostupné i s V8) a některá jednodušší řešení, protože jej Land Rover zamýšlel jako dostupnější variantu k Range Roveru. „Disco“ debutovalo jako třídveřový model, později následoval i pětidveřový bratr nebo užitkový van.

Možná nejhezčí Opel všech dob se představil právě v roce 1989, šlo o kupé Calibra, které na trh vstupovalo jako nástupce legendární Manty. Proti ní však Calibra využila značně modernější, až futuristický design s nízkými světlomety, pod nímž se podepsali Wayne Cherry a Erhard Schnell. Ti vsadili na skvělou aerodynamiku, součinitel aerodynamického odporu činil 0,26.

Základem se stala platforma z první generace Vectry. Pohon zajišťovaly benzinové dvoulitry (později i s přeplňováním turbodmychadlem) nebo vrcholný vidlicový šestiválec o objemu 2,5 litru. Ve Velké Británii se Calibra prodávala s logem Vauxhallu, v Austrálii to byl Holden. Spekulovalo se i o možném prodeji se znaky Saabu, na to ale nikdy nedošlo. Realizován nebyl ani zamýšlený kabriolet.

Velké sedany jsou segment, který naprostá většina mainstreamových automobilek kvůli klesajícímu zájmu zákazníků v průběhu let opustila. Na konci osmdesátých let byla ale situace jiná, jak dokazuje třeba v roce 1989 představený Peugeot 605.

Stylisticky vůz navázal na menší 405. Pod kapotou se objevily dvoulitrové benzinové čtyřválce, stejně jako třílitrové šestiválce. Nechyběly ani turbodiesely o objemu 2,1, respektive 2,5 litru, jež doplnila i základní atmosférická vznětová dva-jednička.

Peugeot 605 se prodával výhradně ve formě sedanu, plánovalo se však i kombi, na které nicméně nakonec nedošlo. Velký sedan sloužil i jako prezidentský speciál, jezdil s ním tehdejší francouzský prezident Francois Mitterrand. Navíc se vůz proslavil i na filmovém plátně jakožto hvězda honičky v akčním snímku Ronin.

Porsche 911 je snem mnoha generací automobilových fanoušků. V roce 1989 debutovala generace s interním označením 964, která se od předchůdce v lecčems odlišila. Mluvilo se o tom, že 85 % komponentů je nových. Šlo třeba o nově dostupný pohon všech kol nebo automatickou převodovku Tiptronic.

Vzduchem chlazené motory však u této generace ještě zůstaly. Konkrétně šlo o šestiválce o objemu 3,3, 3,6 a 3,75 litru. K dispozici byla řada verzí – Carrera 2 s pohonem zadních kol, Carrera 4 s pohonem všech kol, odlehčená Carrera RS nebo legendární Turbo. Vedle kupé, kabrioletu a targy tu byl i speedster.