Kia se pochlubila novou generací modelu Sportage

Sportage je spolu se sedanem Sephia prvním korejským automobilem Kia, jehož prodej se rozběhl na českém trhu. První vozy přišly nedlouho po založení importérské organizace Kia Motors Czech, prodej byl zahájen v roce 1994. Sportage první generace (od 1994 v Evropě) byla ovšem dříve poněkud jiným automobilem ve stylu terénního Jeepu s tuhým žebřinovým rámem, pohonem zadních kol s přiřaditelným pohonem předních a terénní redukcí a také třemi karosářskými verzemi krátké, dlouhé a dlouhé s prodlouženou zádí. Stala se rovněž prvním automobilem Kia, vyráběným v Evropě, a to v letech 1995–1998, kdy probíhala montáž u německé karosárny Karmann, což je dnes zapomenutá skutečnost (základní kámen továrny na Slovensku byl položen v roce 2004).

Velkou změnu přinesla druhá generace se samonosnou karoserií (2004) a motorem uloženým vpředu napříč (mohl to být i šestiválec), jejíž produkce pro Evropu se později rozběhla u slovenské Žiliny (byl to už globální vůz s výrobou v šesti zemích světa). Třetí (od 2010) a čtvrtá generace (od 2016) pak přinesly nový designový styl a pět hvězdiček v hodnocení nárazových testů EuroNCAP, rozšíření jízdních asistentů a výrazné zvýšení kvality (oceněno prvním místem v žebříčku J.D.Power už 2015). Po více než čtyřech milionech vozů se loni v Soulu představila generace pátá, která zářila nejen na obnoveném autosalonu v Los Angeles 2021, ale i v české premiéře na pražském e-Salonu.

Pátá generace Sportage (potkat můžete také označení NQ5) přijíždí na zcela nové platformě N3, vyvinuté s přihlédnutím k náročnějším podmínkám evropského provozu, a kombinuje přednosti nejnovější generace většího Sorenta (asistenční systémy a režim Terrain Mode) a prvního globálního elektromobilu Kia EV6 (prvky designu a interiéru).

Od počátku je navržena nejen pro klasické pohonné jednotky (vznětový motor také zůstává), ale rovněž systémy Mild Hybrid (MHEV) pro zážehové i vznětové motory, nový vyspělý Hybrid (HEV) a konečně Plug-In Hybrid (PHEV) s externím dobíjením pro lokálně bezemisní provoz na delší vzdálenosti (cca 60 km; přesné údaje budou později, PHEV se začne vyrábět v únoru).

Znamená to, že zástavba hybridních systémů prakticky nemění velikost interiéru ani objem zavazadlového prostoru, který se proti čtvrté generaci zvětšil o pětinu (podle verze 540 až 591 litrů, po sklopení zadních sedadel 1 715 až 1 780 litrů). Přestože vůz působí mohutnějším dojmem zejména při pohledu zepředu, vnější rozměry se příliš nezměnily. Rozvor náprav se zvětšil o 10 mm, tedy z 2 670 na 2 680 mm, délka činí 4 515 mm (o 35 mm více), šířka 1 855 mm (o 10 mm více) a výška je shodných 1 645 mm. Pohotovostní hmotnost vozu je podle předběžných údajů 1 595 až 1 922 kg, největší patří plug-in hybridní verzi s velkým akumulátorem.

V rámci novinářské prezentace jsme měli vzácnou příležitost srovnat novinku s vozem předcházející čtvrté generace. Je jasné, že jízdní vlastnosti jsou u nové podvozkové architektury lepší, i když srovnání omezila rozdílná koncepce pohonu. Nový vůz měl pohon všech kol, starší pohon jen předních, což se na mokré vozovce (jak jinak, při prvním testu pršelo) projevilo prokluzem kol vzhledem k vysokému točivému momentu vznětové šestnáctistovky. Oba vozy měly prakticky shodný motor 1.6 CRDi o výkonu 136 koní (100 kW) při 4 000 ot./min, nová verze Smartstream samozřejmě vykazuje nižší emise, když byl testovaný vůz vybaven navíc soustavou Mild Hybrid.

Oba vozy měly sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku, první s klasickou volicí pákou, nový s otočným voličem, jaký známe např. z automobilů Ford. Důležité je, že nová platforma na rozdíl od mnoha konkurentů nadále zachovává plně nezávislé zavěšení zadních kol Multilink (tedy žádná torzní příčka). Prvním (a pozitivním) dojmem po usednutí za volant je přesnější řízení, konstruktéři vylepšili charakteristiku elektrického posilovače. Na všech kolech jsou velké kotoučové brzdy, vpředu mají duté kotouče průměru 320 mm, vzadu 300 mm. Při udávané spotřebě nafty 5,5 až 5,9 l/100 km podle WLTP vystačí palivová nádrž o objemu 54 litrů na opravdu slušný dojezd.

Nová Sportage patří k vozům s největším výběrem pohonných jednotek, navíc alternativně s pohonem předních nebo všech čtyř kol. Soustava Mild Hybrid (MHEV) se montuje s přeplňovaným zážehovým čtyřválcem 1.6 T-GDI ve dvou výkonových verzích 150 a 180 koní (110 a 132 kW), ale také se silnějším z dvojice turbodieselů 1.6 CRDi o výkonu 136 koní (100 kW), přičemž slabší verze 115 koní (85 kW), stejně jako alternativně 1.6 T-GDI 150, jsou bez této elektrické asistence.

Nový Full Hybrid (HEV) se čtyřválcem 1.6 T-GDI a elektromotorem nabízí celkem 230 koní (169 kW), dodává se jak s pohonem předních, tak všech kol, ale vždy se šestistupňovou automatickou převodovkou (elektromotor 60 koní/44 kW je vložen do skříně převodovky místo kapalinového měniče momentu). Nový Plug-In Hybrid (PHEV) má také čtyřválec 1.6 T-GDI, ale silnější elektromotor 91 koní (67 kW) v převodovce AT6 a pouze trvalý pohon všech kol, který je u Sportage na rozdíl od konkurence vždy mechanický (nikoli zajišťovaný elektromotorem na nápravě).

U klasických verzí a Mild Hybridů je automat coby dvouspojková sedmistupňová převodovka DCT, ale lze mít i šestistupňovou manuální převodovku, u MHEV v inteligentním provedení iMT 6 (umožňuje stejně jako DCT tzv. plachtění, tedy úspornou jízdu s vypnutým motorem).

Testovaný vůz měl bohatou výbavu s novým digitálním přístrojovým štítem s úhlopříčkou 12,3 palce a dalším středovým displejem infotainmentu rovněž 12,3 palce s oddělenou spodní částí, na níž zaujala kuriozní dvojfunkce, teprve po přepnutí zobrazení se totiž objeví nastavení teploty klimatizace, které regulujete stejným otočným knoflíkem jako hlasitost audiosoustavy! Naštěstí však zůstaly základní manuální ovladače. Novinkou je středový airbag, který zatím byl jen u Sorenta. Výčet posílených jízdních asistentů by vydal na knihu, tak si to raději necháme na delší redakční test.